První stovka ….

Bylo 22.1.2021, šli jsme s dcerou na procházku k rozhledně. V té době už jsem měl nějaké – dnes říkám – jen desítky km v nohách díky procházkám, ale dalo by se říci, že prvně od školy, jsem se rozběhl.

Po téměř 24 letech…. Nebylo to nějak cílené a plánované, ale prostě mi to k té chůzi přišlo jako dobrý nápad….

IMG_20210213_090839No nezabilo mě to, ale ta výdrž. No co jsem mohl čekat, s aktuálním běžeckým baťohem o hmotnosti několika desítek kg…. Začal jsem sice cíleně hubnou v červenci 2020 (opět po letech, snad napíšu i prequel), ale dole bylo zatím jen necelých 20 kg.

Popoběhl jsem kousek a se zvuky funící lokomotivy pokorně zase přešel do chůze. No a to jsme s Eliškou zopakovali několikrát, ona samozřejmě byla v pohodě. Ale nějak to šlo. Horší to bylo druhý den….

Jak bylo vše živelné a bez přípravy, tak mě vše bolelo. Ale večer jsem se rozhlédl po netu a prostě se zakousl, že to dám. A narazil jsem na super věc, která když zafungovala i na mě, hrošího bratra, tak musí fungovat na každého.

IMG_20210303_083748Je to web Edy Kožušníka – Prostě Běž a k tomu navázaná facebooková skupina Rozběhni se z chůze. Jeho tréninkový plán – Rozběhni se z chůze za 28 dní je super připravený a prostě funguje. Ve facebookové skupině jsou stovky důkazů…. Plán je zadarmo, takže o výmluvu méně.

Stáhl jsem plán, nastoupil do rozjetého vlaku Ledňáčků 2021. No nebylo to jednoduché. Fyzička žádná, tělu se z počátku nechtělo. 
Ale pokud postupuješ opravdu podle plánu, tak to fungovat bude. My, s baťohem o velké hmotnosti, bychom ale mezi to měli zařadit více odpočinku. Plán se trochu roztáhne, což nevadí a nebude tě to bolet.

IMG_20210303_085212Ale to bych nebyl já, abych to prostě nechtěl urvat…..
Dával jsem si větší dávky.
No nebylo to dobré, musel jsem prostě na týden přerušit. Kolena bolela. Nejen kolena, celé tělo bylo unavené, člověk potom padnul a usnul. Ale opravdu zálež na každém, jak to bude mít. Někomu vyhovuje jet to v kuse, někdo musí zařadit pauzu, předpokládám, že my hroši. 

No a když už se to stabilizovalo, tak jsem si 17.3.2021 cuknul na schodech s kolenem. Kdyby alespoň při tom běhu :-D, nu což. Pomalu 14 dní pauza.

IMG_20210214_180748Takže heslo zní, drž se plánu. Speciálně ty, co jsi se léta nehýbal. Ba naopak, když se nebudeš cítit, klidně dej pauzu. Den, dva mezi úkoly. A hlavně, zpomal. Nepřepaluj. A znovu zpomal. Na začátku může být běh i pomalejší než chůze a pořád je to běh. Je to úplně jiný pohyb. Uvidíš.

FB skupina kolem Edy je super. Nikdo si tam nenadává, nikdo nikoho neuráží. Motivuje jeden druhého. Navíc, je tam motivace i v tom, že vidíš, kdo jak postupuje. Největší motivací je ale Tonda… Tedy alespoň pro mě. V podstatě díky jeho videu jsem si řekl, když to dal on, musím prostě taky.

IMG_20210210_180946Nejhorší pro mě ze začátku bylo, že ve skupině byli i známí z Kutné Hory a známí nejen z KH. Takže nastoupil stud. Tedy nastoupil, vlastně pokračoval. Protože když máš prvně vyběhnout na sídlišti, tak jak to uděláš? No jdeš po tmě.

Naštěstí byl únor, takže to nebyl problém. Ale těm, co začínají v dubnu nebo září to fakt nezávidím. Ale neboj, to přejde, oklepeš se, ti známí tě ve skupině začnou podporovat a potom si prostě řekneš, že každému je do toho velký prd. Ty jsi vyhrál! Ty jsi zvedl zadek z gauče.

heatmapNo a potom ani nevím jak, ale dal jsem se dohromady s místní skupinou Martina Podaného – Rozběháme Kutnou Horu, asi jsem někde něco okomentoval :-D. To už šlo do ouvej, protože tam je více známých.

Dneska už se tomu směju. Nikdo se mi za celou dobu (zatím) neposmíval a i kdyby, tak bych ho velice pravděpodobně odkázal tam, co slunce nesvítí. A nakonec je fajn potkat na okruhu místní, o hodně lepší běžce, kteří ti řeknou, že je super, co děláš. 

No a jak to vlastně s první stovkou šlo? Ze začátku to bylo těžší, jak jsem již psal výše, ale vlastně díky mé vlastní blbosti. No a teď? Vím, že zvládnu jít i 3x do týdne, a prostě musím mít pauzy, jinak se začnou ozývat kolena, s přestávkami nic nebolí. No a kolik dám?

IMG_20210308_172429Překvapilo mě, jak je i tak objemné tělo, jako to moje, přizpůsobivý stroj. Na začátku jsem si nedokázal představit, že uběhnu (no a taky neuběhl) 100 m v kuse. Dnes běhám trojky, pětky a už mám za sebou i sedmičku – vše na pohodu, našel jsem si svoje tempo – pozor to je velice důležité. Ale zatím je to vždy tak, že ty první tři km jsou těžší a potom se to zlomí a je to dobré :-D.

Časem přijde třeba i větší vzdálenost a přijde i zrychlení. Začínal jsem někde kolem 10:30 min/km, dnes mám rekord na pětku 7:04 min/km, při sedmičce jsem měl 8:15 min/km. Zatím mě rychlost mě vůbec nepálí. Časem se upraví i ta tepovka, která je zatím hodně vysoko. Hlavní, že po běhu nejsem unavený a baví mě to.

K tomu před nedávnem přibylo i kolo, takže chůze se upozaďuje. Kolo je zase jiný pohyb, takže na začátku bolí jiné svaly, hlavně sedací. Ale to už je taky pryč.

A co říci závěrem? První stovka uběhnutých km za mnou. Upřímně, myslel jsem si, že ji dám rychleji, ale nejdříve to cuknuté koleno a potom přišla Covid karanténa, takže měsíc v …. prostě pryč. No a po karanténě jsem nastoupil se známými do výzvy 10000 kroků.

Ale už to zase pomalu jde, takže prostě běž a třeba se někde v KH potkáme.

cestaA závěrem nesmím zapomenou poděkovat – prvně mé svaté ženě, že mě ještě nezardousila nebo nezavřela do blázince a potom mým kamarádům a známým, kteří mě, hlavně z počátku, podporovali a vlastně podporují dodnes.

Vypisovat Vás nebudu, určitě bych na někoho zapomněl, a potom by mě to mrzelo, ale vy víte…
Díky.

qrCode