Dačického 12 – poprvé

a rozhodně ne naposledy….

Letos jsem věděl, že mi termín na D12 vyjde a dal jsem přípravě celkem dost. Trať jsem si několikrát proběhl, běhal jsem i ve vysokých teplotách, trénoval kutnohorskou trojici Kaňk, Sukov, Kuklík. Čekal jsem, že si při závodě zvýším svůj osobák na trati. 
To se bohužel o cca tři minuty nepovedlo. Věděl jsem to už před tunelem, že to tak bude. Ač mi nevadí běhat v dešti a blátě ani v suchém horku, tak to “prádelní” vlhčí teplé počasí mě ubíjí a prostě to na mě dohlehlo. Doběhl jsem 206. z 256 a 145. z 160 v kategorii.
No ale co, nebudu na příští rok potrénuji lépe a zlepším se, no ne? Nebudeme se vymlouvat.

Eliška běžela kratší trať 5,5 km, která byla letos poprvé. Myslím, že to byl velice dobrý nápad, zařadit i kratší trať, aby se mohli účastnit ti, kteří by 12 km nedali. Dala to parádně. 45. z 65 a 21. z 37 v kategorii.

DSC_1163Díky sponzorovi KHnet.info nás bylo deset KH běžců oblečeno v jednotných dresech. KHnet sponzoroval i samotný závod. Děkujeme a reklamu v dresech děláme dále :-D.

Nevětší vroubek u mě má Markéta Vetešníková, která na mě před Cimburkem křičel “Už tě mám, už tě mám) a u tunelu mě doběhla. Snažil se jí potom držet, což mi pomohlo k lepšímu času, bo jsem již nemohl, ale u přejezdu na Královské procházce mi prostě zdrhla. Neměl jsem šanci, vždycky se ohlédla a kontrolovala, kde jsem. Ale já jí to zase vrátím příště…

Bylo to náročné, ale pěkné, tak zase za rok…

Dačického 12 – poprvé